Co jsem četl tento týden... Společnost Circle tento týden vstoupila na burzu v rámci jedné z nejúspěšnějších IPO v nedávné minulosti, přičemž akcie byly o 25 × více upsány a společnost získala 1 miliardu dolarů, což je více než dvojnásobek očekávání. Akcie za cenu 31 USD uzavřely první den obchodování na NYSE na 83 USD, což společnosti poskytlo tržní kapitalizaci téměř 19 miliard USD, a následující den opět vzrostly na více než 107 USD. Společnost Circle je známá především jako emitent USDC, stablecoinu krytého dolarem, který se široce používá pro digitální platby a finanční infrastrukturu v řetězci. Společnost Circle již řadu let předchází americkým předpisům a buduje základní architekturu pro vydávání, dodržování a vypořádání stablecoinů před regulační a právní jasností. Regulační a právní jasnost může být brzy formalizována prostřednictvím zákona GENIUS, dvoustranného návrhu zákona prosazovaného ve Výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů, který by vytvořil komplexní regulační rámec pro stablecoiny. Na trhu, kde vyhrává společnost, která vybuduje nejefektivnější infrastrukturu s cenami za přirážku nákladů (a nízkou marží navrch), by náskok společnosti Circle a zdroje získané prostřednictvím IPO mohly poskytnout výhodu nad konkurencí. Úspěch IPO také naznačuje, že veřejné trhy jsou otevřeny novým kotacím, zejména od krypto společností, a posiluje, že regulační jasnost může být rozhodujícím faktorem při otevírání soukromých i veřejných trhů.

Nedávný článek výzkumníků společnosti Apple systematicky hodnotí schopnosti uvažování předních modelů uvažování, včetně Claude 3.7 Sonnet a DeepSeek-R1, pomocí speciálně navržených prostředí hádanek, které umožňuje přesnou kontrolu nad složitostí problému. Studie zjistila, že zatímco modely uvažování překonávají jazykové modely u středně složitých úloh tím, že generují delší myšlenkové řetězce, trvale selhávají při řešení problémů s vysokou složitostí. Tyto modely vykazují tři odlišné režimy výkonu: standardní jazykové modely fungují nejlépe v jednoduchých úlohách, modely uvažování vynikají ve střední složitosti a oba typy se rozpadají na určité úrovni složitosti (včetně prahu složitosti, kde přesnost modelu je 0 %). Tokeny uvažovaných modelů uvažování navíc paradoxně klesají, jak se problémy stávají složitějšími. Jazyk a modely uvažování jsou v podstatě pravděpodobnostní systémy, které ještě "nezvnitřňují" chápání témat z prvních principů. To je také důvod, proč modely umělé inteligence pro generování videa nepochopily fyziku (např. zachování hybnosti, stálost objektů, dynamiku tuhého tělesa), a to navzdory všem datům, která přijaly.

Nová metoda čištění titanu by mohla být plánem pro to, aby se z titanu stal spíše základní kov než specializovaným a nákladným materiálem. Titan je ceněn pro svou pevnost, odolnost proti korozi a nízkou hmotnost, takže je kritický pro letecký průmysl, lékařské implantáty, energetické systémy a výrobu. Protože titan má silnou chemickou afinitu ke kyslíku, i malé množství kyslíku zachyceného během zpracování činí kov křehkým a nepoužitelným pro konstrukční aplikace. Současné metody odstraňování tohoto kyslíku, jako je Krollův proces, spoléhají na vícestupňové reakce s chlorem a hořčíkem, které jsou pomalé, drahé a energeticky náročné. Vědci nedávno předvedli novou techniku, která odstraňuje kyslík přímo z roztaveného titanu pomocí kovů vzácných zemin, jako je yttrium. Yttrium se váže na rozpuštěný kyslík za vzniku stabilních oxyfluoridových sloučenin, které se během tavení oddělují. Tato reakce probíhá v indukční peci, která udržuje titan v míchání, což umožňuje rovnoměrnou dezoxidaci. Tento proces umožňuje rafinaci titanu s vysokým obsahem kyslíku z rudy nebo recyklovaného šrotu v jediném kroku, bez chlóru, aby se dosáhlo ultra nízkých hladin kyslíku 200 ppm. Dosažení čistoty dnes vyžaduje několik nákladných rafinačních průchodů. Snížením složitosti a umožněním recyklace by však tato metoda mohla přeměnit titan ze speciálního kovu na materiál pro masový trh s aplikacemi v rámech letadel, součástech elektrických vozidel, větrných turbínách na moři, průmyslových výměnících tepla a biomedicínských implantátech. Dnes Čína kontroluje přibližně 85-90 % celosvětové produkce yttria.