"Stejně jako Nixon opustil zlatý standard, aby maximalizoval americkou moc, USA pravděpodobně budou muset opustit dolar jako světovou rezervní měnu v izolacionistické době. Nixonova administrativa byla frustrovaná z toho, že se Evropa a Japonsko nepřizpůsobily jejich obnovené ekonomické síle. Američtí představitelé očekávali, že tyto mocnosti otevřou domácí trhy americkému exportu, zruší poválečná obchodní protekcionistická opatření a budou jednat v dobré víře vůči USA, které nesly hlavní tíhu finančních výdajů NATO. Z americké perspektivy se poválečné spojenectví začínalo zdát jednostranné. Místo aby vyjádřily vděčnost za Marshallův plán nebo americkou obranu proti sovětské expanzi, Francie, Německo a Velká Británie vyměňovaly své dolary za zlato zrychlujícím se tempem, ohrožovaly zlatý standard a podkopávaly americkou měnovou suverenitu. Ve stejné době Evropa a Japonsko zaplavily americké trhy levným průmyslovým zbožím, čímž podkopaly domácí výrobce, zatímco své vlastní trhy udržovaly relativně uzavřené. Spojené státy mezitím nesly plnou váhu vedení Západní aliance. Washingtonu to připadalo, jako by USA platily účet za liberální řád, který stále více zvýhodňuje své spojence na svůj vlastní úkor. V srpnu 1971 prezident Richard Nixon odpověděl tím, co se stalo známým jako Nixonův šok: - Pozastavil směnitelnost dolaru za zlato, čímž v podstatě ukončil brettonwoodský systém. - Uvalil 10% cla na všechny národy, aby ochránil domácí průmysl. - Dočasně zmrazil růst domácích mezd a cen, aby dostal pod kontrolu inflaci.